Nájemné se platit musí. Kdo otálí, riskuje, že se nedoplatí

Dnešní příběh do naší pravidelné rubriky s názvem Příběhy z advokátní kanceláře poskytl právník Petr Pavlík.


O tom, že nájemné se platit musí, nepochybuje snad žádný z nájemců bytu, a převážná většina tuto základní povinnost vyplývající z občanského zákoníku i uzavřených smluv o nájmu bytu řádně a včas plní.
Najdou se ale i tací, kteří tak z různých důvodů nečiní. Řada z nich má totiž za to, že se jim nemůže nic stát, když budou dělat lidově řečeno "mrtvého brouka" a ignorovat upomínky a soudní obsílky. Něco takového se ale naprosto nevyplácí, jak ostatně vyplývá z následujícího příběhu.
Nájemce obecního bytu s nájemní smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou přestal platit nájemné, protože mu prostě bylo líto obětovat peníze, které mohl vynaložit jiným způsobem. Byt ovšem navíc pronajímal cizincům, z čehož měl slušný příjem.
A skutečně, určitou dobu mu to "procházelo", protože naprosto ignoroval upomínky zasílané správcem domu. Doporučené dopisy si jednoduše nevyzvedával a zásilky zůstávaly ležet na poště.
Věci však nabraly rychlý a zákonitý spád - vlastník domu na něj jako pronajímatel podal žalobu k soudu o zaplacení dlužného nájemného s příslušenstvím.
A v tomto příslušenství se ukrývá pro dlužníka první a nemilé překvapení. Poplatek z prodlení totiž činí u nájemného 2,5 promile za každý den, což málokomu, pokud není přímo odborník na matematiku, řekne něco bližšího.

Na dlužný nájem se vyplatí půjčit si v bance

Našemu nájemci bylo mnohem bližší a srozumitelnější promile alkoholu v krvi než promile u poplatku z prodlení.
Je proto dobré vědět, že výši 2,5 promile za každý den prodlení odpovídá při přepočtu na roční úrok výše 91,25 procent. A to už je nějaký úrok! Z ekonomického hlediska se proto dokonce vyplatí si na úhradu nájemného půjčit na běžný úrok v bance, neboť ten je vždy mnohonásobně nižší než sankce v případě neplacení nájemného.
Poplatek z prodlení může mnohonásobně převýšit samu dlužnou částku. Veškeré takto způsobené dluhy přitom mohou být po dlužníkovi kdykoliv vymáhány.
Ekonomické dopady pro tohoto konkrétního nájemce, který neplnil svou základní povinnost, však nebyly jediné.
Jelikož neplatil nájem dlouhodobě, pronajímatel na něj podal další žalobu k soudu o přivolení k výpovědi nájmu bytu, což má právo učinit, jestliže nájemce nezaplatí nájem za dobu delší než tři měsíce.

Nakonec došlo i na exekuci

Nájemce se ale neobtěžoval přijít ani k nařízenému soudnímu jednání. Soud žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti nájemce vyklidit byt bez jakékoliv náhrady.
Náš nájemce však rozsudek odmítal dobrovolně splnit a byt nevyklidil. Tím na sebe jen uvalil druhé nemilé překvapení - a sice vystěhování z bytu při soudem nařízené exekuci. Exekutor se dostavil na místo v doprovodu justiční stráže. Na jeho zvonění u dveří ale nikdo nereagoval. Exekutor dal proto pokyn zámečníkovi, aby byt otevřel.
Až v té chvíli dlužník zjistil, že jde opravdu do tuhého. Na zpytování svědomí už ale bylo pozdě.
Exekutor jej vykázal z bytu, dal vystěhovat veškeré jeho věci do skladu a v neposlední řadě vyměnit zámek u dveří.

***

Co z toho plyne?

Nájemné z bytu je dobré platit vždy ve stanoveném termínu. Pokud tak neučiníme, je nutné reagovat na jakoukoliv upomínku k jeho zaplacení nejlépe přímo úhradou dlužné částky. Nepřipustit, aby dluh na nájemném přesáhl tři měsíce a v tomto případě si na jeho úhradu raději půjčit, neboť v tomto případě již hrozí výpověď z nájmu bytu bez bytové náhrady.

Lidové noviny, 08. 02. 2005, Petr Pavlík